Polystyren za pár kaček, proslulá minerální vata nebo multifunkční keramzit? Produktů je spousta, a proto jsme pro vás připravili obecný proces, kterým byste měli postupovat, abyste při výběru neudělali chybu.
Líbilo by se Vám, kdybychom vám dali jeden typ izolace, jeden spásný materiál, který můžete použít do všech typů konstrukcí a podmínek, že? Bohužel to tak jednoduché nebude, ale to není vůbec špatně. Ba naopak! Produkt který by byl ucházející ve všech směrech by byl vždy poražen tím, který je opravdový vítěz v jedné konkrétní doméně a třeba to zrovna bude doména, která je pro vás zásadní.
Než přejdeme k samotnému výběru, musíme si uvést co znamenají zásadní parametry a vlastnosti, kterými se jednotlivé izolační materiály odlišují. Samozřejmě každý chápe, co znamená nehořlavost či prodyšnost, ale proč a nakolik jsou důležité, je téma obsáhlejší, stejně jako odborné měrné veličiny a součinitele, kterými začneme.
Součinitel tepelné vodivosti s jednotkou W/mK často najdete u produktů pod značkou řeckého písmene lambda - λ – a o materiálu říká, jak je schopný vést teplo z teplejší strany do chladné. Právě z toho důvodu požadujeme u izolací co nejmenší hodnotu. Polystyreny, minerální vaty či třeba foukané izolace mají λ mezi 0,033 a 0,039 W/mk, což se velmi úzce blíží součiniteli tepelné vodivosti vzduchu za normálního tlaku (0,026 W/mK).
R značí tepelný odpor prvku a udává, jak materiál dokáže brzdit průstup tepla skrze něj. Čím je větší, tím bude teplo pomaleji unikat na studenější stranu. Jeho jednotkou je m2K/W a při zjišťování jeho hodnoty pro danou stavby sčítáme tepelné odpory všech vrstev konstrukce. Stejně jako λ je zásadní při zateplování střech a fasád.
Nehořlavost izolačních materiálu je striktněji řešena u výškových budov (norma ČSN 73 0810), avšak i u nižších staveb můžete tento bezpečnostní parametr hrát roli. Kupříkladu minerální vaty či keramzit jsou přirozeně nehořlavé, na rozdíl od polystyrenu, jehož některé varianty proto obsahují zpomalovače hoření. O odolnosti vůči ohni vypovídá třída reakce na oheň.
Třída reakce na oheň | Kategorizace | Charakteristika | Příklady |
---|---|---|---|
A1 | nehořlavé | nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře | kamenná vlna |
A2 | nehořlavé | významně nepřispívají k růstu požáru | minerální vata s pocrchovou úpravou |
B | hořlavé | velmi omezeně přispívají k růstu požáru | některé fenolové pěny |
C | hořlavé | omezeně, ale postřehnutelně přispívají k vývoji požáru | některé pěny PIR |
D | hořlavé | podstatně přispívají k vývoji požáru | dřevolákna, některé pěny PIR |
E | hořlavé | značně přispívají k vývoji požáru | EPS, PUR |
F | hořlavé | nebyla stanoveno; nezařazené do A1 až E | - |
U zateplování starých staveb s vlhkými omítkami či třeba dřevostaveb je podstatná i prodyšnost izolačního materiálu. Procházení vodní páry dovoluje stavbě „dýchat“ a v daných případech tak padá riziko vzniku plísní a hniloby. O tom, jakou brzdu vytváří izolace pro výpary, vypovídá faktor difuzního odporu se značkou μ. Čím je menší, tím lépe umožňuje materiál stavbě dýchat.
V neposlední řadě se pak materiály liší svojí pevností v tlaku a tahu. Tento parametr hraje roli v závislosti na typu zateplované konstrukce. Těžké podlahy, pochozí či zelené střechy stejně jako stěny a podlahy v suterénu vyžadují lepší odolnost vůči tlakovému zatížení.
Správný myšlenkový postup při výběru izolačního materiálu směřuje od nároků nastavených účelem přes osobní preference až k možnostem, které vám nabízí trh a váš rozpočet.
Jak můžete vidět v tabulce srovnávající v současnosti nejběžnější a nejužívanější izolační materiály, součinitel tepelné vodivosti λ (veličina s největší vypovídající hodnotou o míře tepelně-izolačních vlastností) je napříč všemi možnostmi po lehkém přimhouření očí jen zanedbatelně odlišný (s výjimkou keramzitu). To znamená, že můžeme očekávat stejnou izolační funkčnost a při výběru se budeme spíše orientovat dle sekundárních charakteristik a hlavní účel, totiž zateplovací schopnosti, takřka nemusíme řešit.
Umístění je jedním z prvních zastávek na vaší „účelové“ cestě. K mezikrokevnímu zateplení střechy zkrátka použijete jiný produkt než k izolaci domu ze spodu. Pružná minerální vata skvěle zaizoluje střechu, ale pro klasické zateplení podlah budete vybírat z expandovaných polystyrenů s čísli většími než 100, speciálních tvrzených skelných či čedičových vat nebo extrudovaných polystyrenů pro extrémní zatížení. Primárně jde o rozdělení ovlivněné odolností v tlaku, nicméně i prodyšnost může být pro různé lokace odlišně kritická. Na stavby projektované jako difúzně otevřený systém třeba nemůžeme použít polystyren, který má vysokou hodnotu μ.
Než se pustíme dál, pojďme se zmínit o tom, jak je v dnešní době téměř nemožné vytyčit jediná, speciální a správná užití té nebo onaké izolace. V předchozím odstavci jsme třeba zmínili, že pružné netvrzené minerální vaty bychom standardně do podlah neužili, nicméně v současnosti již někteří výrobci nabízejí hybridní zateplovací systémy pro podlahy, které kombinují tyto měkčí vaty s trámy a kříži z EPS polystyrenů. Mějte prosím tedy na paměti, že v tomto článku procházíme většinou jen nejstandardnější postupy.
Na náš výběr může mít vliv jednak to, zda se instalace bude týkat exteriéru (fasáda, sokl) nebo třeba interiérové příčky, ale též podmínky, které budou v konkrétním místě panovat. Mezi takové speciální podmínky počítáme například vlhko či zvýšený tlak. Minerální vlny, keramzit či „zelené“ alternativy jsou oproti polystyrenu savější a dlouhodobé vystavení takovým podmínkám by ponížilo jejich izolační vlastnosti. Je ale nutné uvést, že laboratorní testy, které tyto závěry vyvozují, vytvářejí přísné a náročné okolnosti, které by v praxi uškodili funkčnosti každého z izolačních materiálů, a tudíž je při správné instalaci životnost téměř každé z možných alternativ dostatečně uspokojivá. Výjimku tvoří přírodní izolace typu slámy, lnu či dřeva, které jsou bez ošetření náchylné na plísně. Nepodcenit ale správný instalační postup je zásadní.
Jakmile si určíme základní nároky účelu, čili použití, můžeme profiltrovat kategorii tepelných izolací, abychom dostali přesně takový výčet, ze kterého můžeme volit v druhém a třetím kroku: preferencích a možnostech rozpočtu. Zaprvé se můžeme rozhodnout, zda budeme od zvoleného materiálu požadovat i významné akustické vlastnosti. Akustická izolace je kapitola sama pro sebe, a proto má u nás v katalogu i specifickou kategorii, nicméně některé tepelné izolanty dokáží také skvěle zabránit průchodu hluků skrze konstrukci. Mezi izolanty vzduchového hluku (pocházejícího z prostoru na jedné straně konstrukce a šířícího se vzduchem) řadíme všechny minerální vaty a obecně ty hmoty, které mají nižší pevnost a vyšší strukturovanost čili vrstvovost. Na kročejový hluk (vzniklý kontaktem subjektu s konstrukcí a přenášený vibracemi skrze ni – kroky, šoupání předmětů atd.) fungují tvrzené desky z minerální vaty, keramzit či některé polystyreny (EPS). Pokud je tedy naší preferencí i zvýšení zvukového komfortu, pak obecně volíme z minerálních vat, případně keramzitu.
Možná by nás mohlo napadnout, že izolaci budeme chtít vybírat mimo jiné i dle jednoduchosti instalačního postupu. Možnost to samozřejmě je a možná jste i narazili na pro-polystyrenové argumenty, které jako jeho zásadní výhodu proti minerálním vatám či keramzitu vytyčují právě snadnost osazení, avšak doporučujeme se nad touto otázkou příliš nepozastavovat. Hlavním požadavkem je výkon izolace, ať už vůči únikům tepla či průstupu zvuku, a její vlastnosti. Od správné volby by vás ani mírně náročnější či špinavější instalační proces neměl odrazovat.
V neposlední řadě se můžeme také pozastavit nad ekologickou stránkou našeho výběru. V dnešní době existuje i celá škála „zelených“ alternativ, jejichž porovnání s minerálními vatami, polystyrenem a keramzitem jsme nastínili v článku o izolačních materiálech. Udržitelné preference jsou samozřejmě žádoucí, nicméně kvůli vyšším finančním nákladům je dobré vědět, že jakoukoliv izolací šetříme energii a tím i dopad na životní prostředí.
V tento moment máme tedy vyfiltrovaný sortiment tepelných izolací a stanovili jsme si preference, na základě kterých chceme vybírat. To co před sebou máme je seznam vhodných produktů pro konkrétní projekt a na ten uplatníme poslední síto, kterým je náš rozpočet. Zaizolovat stavbu či její část je vždy relativně drahá záležitost, nicméně musíme mít na paměti, že kvalitní izolace dokáže ušetřit 50 až 80 % nákladů na vytápění, tím pádem se jedná o investici vratnou, a to v poměrně krátkém časovém horizontu.
To byla jízda! Když si shrneme, co jsme se dozvěděli, budeme už mnohem blíž finálnímu výběru. Nikdy nepodceňujte vlastnosti uvedené v parametrických tabulkách na kartách produktů. Co ty nejdůležitější znamenají už víte, díky čemuž můžete objektivně posoudit, zda je to vhodný materiál pro výzvu, která vás čeká. Při vybírání si profiltrujte možnosti podle určení účelu, tzn. umístění a speciálních podmínek v daném místě. Pomocí sekundárních vlastnosti izolantů, jako je akustika či ekologičnost, pak zúžíte možnosti na výčet, ze kterého můžete volit na základě vymezeného rozpočtu. Přesně takhle neuděláte chybu a v kategorii tepelné izolace pořídíte, co potřebujete. Pochopitelně je samotný izolační materiál jen jedna položka na seznamu. Zbývá ještě vybrat a dokoupit potřebné příslušenství, ale nebojte, i to pro vás máme k našim produktů přichystané. Držíme vám pěsti a nebojte se nám napsat do komentářů, co plánujete zateplit, nebo zda vám něco nebylo jasné.
Hľadáte príslušenstvo k tovaru vo vašom košíku?
Je vám k dispozícii v tejto ponuke.
Diskusia
Pridať otázkuSkryť