Existuje jich spousta a každý výrobce vehementně prosazuje jen a pouze ten svůj. Vítejte ve světě tepelně-izolačních materiálů s mnohdy až chaotickým informačním oparem, který je zastírá. Tomu ale v tomto článku učiníme přítrž.
Jak učinit řád z chaosu? Složitá cesta vede skrze vyposlechnutí si všech argumentačních perspektiv, posbírání opakujících se perliček faktů a zesumírování pozitivních i negativních názorů pěkně vedle a pod sebe. V tomto článku vezmeme nejrozšířenější a nejdostupnější možnosti tepelné izolace a roztřídíme si je podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, jelikož právě ten udává ty nejdůležitější vlastnosti, které při vybírání posuzujeme.
Minerální vaty 🟨 | Polystyren ⚪️ | Umělý kámen 🟤 | Zelené alternativy 🟩
Je to překvapivé, ale ty tvárné, pružné, často žluté vaty, které vyrábí například značka Isover a které jste ve spojení s izolací nemohli minout, jsou v technologicky zajímavém procesu rozvlákňování vyráběny z recyklovaného skla nebo kamene (nejčastěji čediče). Na základě vstupního materiálu je pak dělíme na vaty skelné a kamenné. V jejich struktuře jsou příčně křížená vlákna, mezi kterými se pojme množství vzduchu, který zajišťuje ony skvělé tepelně-izolační vlastnosti. Minerální vata je prodyšná pro vodní páru, nehořlavá, snadno se opracovává a skvěle akusticky izoluje. Při správném použití těsně přilne ke konstrukci, čímž zabraňuje vzniku tepelných mostů. Mezi její nevýhody patří cena, která je oproti polystyrenu vyšší, a zároveň je na její výrobu a likvidaci potřeba znatelná míra tzv. šedé energie, díky čemuž je v porovnání se „zelenými“ alternativami méně ekologická. Výsostnou nevýhodou minerálních vat je ztráta tepelně-izolačních vlastností při dlouhodobém styku s vysokou vlhkostí, což je zapříčiněno jejich nasákavostí. K zamezení tohoto nežádoucího jevu je nutné vytváření membrán z parobrzdy.
Je to věčné břímě finančně nejdostupnějšího izolačního materiálu, polystyrenu, že pro někoho bude jasnou volbou a pro dalšího zase limitou, přes kterou nejede vlak. Ano, rozhodně se nejedná o ekologický materiál, nedovolí stavbě dýchat a tváří v tvář plamenům by si bez retardéru hoření obstál jen stěží. Pro plnohodnotný názor na tento materiál je ale třeba nejprve provést jedno zásadní dělení, a to na expandovaný (EPS) a extrudovaný polystyren (XPS). Oba dva typy mají společnou skvělou cenovou dostupnost, nízkou hmotnost (malou hustotu), dobrou opracovatelnost, ale na druhou stranu také hořlavost, neprodyšnost, neekologičnost a degradaci při vysokých teplotách a vlivem organických činidel. EPS je tvořený kuličkami, které se při manipulaci a opracování drolí, kvůli čemuž má malou objemovou stálost a odolnost vůči tlaku. Své nedostatky ale kompenzuje vynikající cenou. Oproti XPS se jedná o savější materiál, proto pro vlhká místa ložení volte jednoznačně polystyren extrudovaný, který má jak tepelné, tak hydroizolační vlastnosti a skvěle odolává i vysokému tlaku (například v těžkých podlahách). XPS se dodává ve formě desek s polodrážkou nebo hranou.
Svojí multifunkčností je přitažlivý další pán na holení, keramzit. Jedná se o uměle vytvořený kámen, který vzniká ve speciálních rotačních pecích a za vysokých teplot z jílu. Tyto keramické kuličky jsou nehořlavé, mrazuvzdorné, mechanicky odolné, mají nízkou hmotnost, přitažlivou cenovou dostupnost a poměrně dlouhou životnost (>25 let). Samotná instalace je ale komplikovaná velkou tvorbou prachu a v případě zateplování ve vyšších patrech také pracností s transportem (při velkých plochách zásypu často i nutnost najmutí jeřábu). Stejně jako u minerálních vat a expandovaného polystyrenu, způsobují přítomné póry nasákavost, kvůli čemuž musí být například při užití v podkroví z obou stran pokryt membránou. Keramzitu se nevyužívá pouze k izolaci, ale také v zahradnictví či při hydroponickém pěstování. Pro zateplení je ale vhodný zejména pro vodorovné konstrukce jako jsou podlahy, stropy a střechy s žádným či nízkým sklonem. Pro vertikální užití se musí budovat dodatečné konstrukce, které se zasypávají.
V neposlední řadě pojďme nakousnout téma alternativních, ekologických a přírodních možností. Tato kategorie pojímá izolace z rostlinných nebo živočišných materiálů, jako je sláma, dřevo, len, ovčí vlna či konopí. Každý z nich je specifický ve vlastnostech, ceně a speciálních požadavcích na montáž a údržbu. Pro většinu lidí nebudou z finančního hlediska dostupné, ty ale může u srdce hřát alespoň uvědomění, že jakoukoliv izolací snižujeme spotřebu energií a paliva, čímž přírodě pomáháme. Budiž nám tyto dva případy kukátkem do oblasti přírodních alternativ. Dřevovláknité desky určené k zateplování jsou za vysokých tlaků pojeny přirozeně v nich obsaženou pryskyřicí, mají skvělé tepelně-izolační vlastnosti, špatně vedou zvuk a jsou paropropustné. Jejich nevýhodou je nepoměrně vysoká hmotnost ve srovnání s výše zmíněnými alternativami a to stejné platí i o investiční stránce věci. Krom desek jsou k dostání i objemově lehčí rohože (k izolacím střech) či dřevní vlákna ve foukané formě. Další alternativou je s minerální vatou srovnatelné technické konopí. Menší objemová hmotnost, lehkost, pružnost, paropropustnost a dokonce přirozená rezistence vůči plísním z něj činí zajímavou volbu, která navíc neláká zvířata, čímž se snižuje riziko usazení datla či kuny v zateplené dutině. Tak jako v případě dřeva se ale bavíme minimálně o třetinu vyšší investici.
Pojďme si nyní sečíst a podtrhnout co jsme se dozvěděli o materiálech, které jsou v současnosti dostupné pro zateplení budov. Uměle vytvořené materiály jsou oproti jiným alternativám vždy levnější a finanční stránka je většinou (ne-li vždy) hlavním faktorem při výběru. Různé materiály nabízí různé vlastnosti, které můžeme ke konkrétnímu projektu potřebovat. Mezi těmito faktory dominuje odolnost proti ohni, vlhkosti, tlaku a pro difúzně otevřené systémy (například u dřevostaveb) několikrát zmiňovaná paropropustnost. Škála materiálu je široká a možností stále přibývá. Pamatujte ale, že výrobci konkrétních druhů izolačního materiálu budou vždy prosazovat svůj produkt a na dalších hledat a zveličovat nevýhody. V následující tabulce máte hrubé porovnání obecných vlastností zmíněných materiálů, nicméně je důležité si uvědomit, že minimálně takto počítaná cena (za m2 při tloušťce 100 mm) není stoprocentně vypovídající, protože potřebné tloušťky se znatelně odlišují.
Materiál | Cena / m2 (tl. 100 mm) | Součinitel tepelné vodivosti λ | Faktor difúzního odporu M | Nehořlavost | Třída hořlavosti | Savost | Zdravotní nezávadnost | Paropropustnost |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Skelná vata | od 100,- Kč | 0,030 - 0,042 | 1 - 3 | ano | A1 | ano | ne | ano |
Kamenná vata | od 170,- Kč | 0,030 - 0,042 | 1 - 3 | ano | A1 | ano | ne | ano |
EPS | cca 200,- Kč | 0,031 - 0,038 | 40 - 100 | jen s příměsí | E | ano | ne | ne |
XPS | cca 307,- Kč | 0,029 - 0,038 | 100 - 180 | jen s příměsí | E | minimální | ne | ne |
Keramzit | cca 3100,- Kč (za m3) | 0,09 - 0,11 | - | ano | A | ano | ano | ano |
Dřevovlákna | cca 510,- Kč | 0,038 - 0,046 | 5 | jen s příměsí | E | ano | ano | ano |
Konopí | cca 410,- Kč | 0,04 | 1 - 4 | jen s příměsí | B2 | ano | ano | ano |
V tomto článku jsme si uvedli v současnosti nejrozšířenější a nejdostupnější izolační materiály. Jako prodejní portál nejednoho z nich jsme nestranně vytkli jak jejich výhody, tak i nevýhody. Informace o vlastnostech materiálů jsou důležité před samotným výběrem. Věříme, že vám byly tyto řádky přínosné, stejně tak jako přehlednost a možnost profiltrování skrze naši kategorie s tepelně-izolačními materiály. Nepodcenit výběr je zásadní. My to víme, a proto vám kryjeme záda.
Hľadáte príslušenstvo k tovaru vo vašom košíku?
Je vám k dispozícii v tejto ponuke.
Diskusia
Jak izolovat starou střechu?
Dobrý den, doporučujeme sundat starou krytinu a latě, položit záklop na krokve, spodní opěrnou desku, parozábranu a pak nosné trámky Isover a mezi ně standardní minerální vatu. Na to navazuje ochranná difuzní fólie, kontralatě a pak podstřešní latě, na které se poklada střešní krytinu.
Dobrý den, jakou vatu do stropu by jste mi doporučili? děkuji
Dobrý den, doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je 0,20 (W/m2K). Pro splnění hodnot dle současné normy i vzhledem k rostoucím cenám energií je ideální provést dodatečné zateplení tepelnou izolací v tloušťce 200–240 mm. Při zateplení stropu se často využívá izolace pomocí minerální vaty.