S cenami energií utrženými ze řetězu se přímo nabízí hledat úsporná řešení v dosud opomíjených kategoriích. Pokud se snažíte najít způsob, jak vyzrát nad energetickou krizí, tak jste možná narazili na téma infrazářičů. Opravdu ale jde o ekonomičtější řešení?
Při prvním letmém pohledu do kategorie infrazářičů se může neobeznámenému oku zdát, že žádná obecná tvrzení nepokryjí tak rozmanitý sortiment. Možná se dokonce s překvapením pozastaví nad otázkou „co je to za novinku?“. Těmto i dalším palčivým a vlezlým myšlenkám učiníme v následujícím článku přítěž. Pojďte si projít výsledky, které přinesla naše výzkumná sonda z oblasti původu, funkčnosti, výhod, nevýhod a typologie topidel, které využívají k výhřevu infračerveného záření.
Svým způsobem infrazářiče existovaly a existují déle než život sám. Opravdu. Infračervené záření je totiž součástí elektromagnetického spektra, které vyzařují například i hvězdy samy. Má vyšší vlnové délky než záření viditelného spektra, díky čemuž je pro naše oči neviditelné. Poprvé bylo objeveno na začátku 19. století, nicméně příležitost uplatnit se prakticky dostalo až během tragických let 2. světové války, kdy se z jeho pomocí dokončovaly a dosušovaly barvy a laky na vojenském vybavení. V 50. letech pak tyto schopnosti uplatnily některé automobilové závody, o dekádu později mělo infračervené záření premiéru ve zdravotnictví a následně i v jiných oblastech průmyslu. V porovnání s výkonem v současnosti dostupných infrazářičů se nicméně jednalo o diametrálně slabší přístroje.
Jak je nyní zřejmé, není tato technologie vůbec žádným nováčkem, jen byla její cesta mnohem diskrétnější a mimo zasvěcené kruhy začala prosycovat až nedávno. Vzrůstající obliba je jednak výsledkem rapidních technologických inovací, ale také kombinace unikátních vlastností, které jiná topidla nedokáží ani napodobit.
Už víme, že ústředním funkčním principem infrazářičů je neviditelné infračervené záření, které pociťujeme jako sálavé teplo. Toto teplo je unikátní tím, že se zvoleným směrem šíří do prostoru, kde ohřívá předměty ve své blízkosti, ale nikoliv vzduch, skrze který prochází (ten se sekundárně ohřívá od předmětů). Důsledkem takového procesu je celá řada výhod, ale i několik nevýhod, které nám ozřejmí, zda se jedná mimo jiné i o úsporné řešení. Mezi výhody infrazářičů řadíme:
Většina zbylých topidel funguje na principu proudění, v rámci kterého dochází k postupnému ohřívání vzduchu, jehož cirkulací se vytopí daný prostor. Oproti tomu infrazářiče neztrácí s postupností žádný čas a pomocí souvislého vyzařování tepelných paprsků prohřejí vaše promrzlá těla v řádu několika momentů. V závislosti na konkrétním typu se doba náběhu maximální teploty rozpíná mezi několika sekundami (quartzové, karbonové, halogenové) a jednotkami minut (keramické, kovové).
Až na výjimky s přídavným ventilátorem, neprodukují infrazářiče žádný nepříjemný zvuk, díky čemuž jsou vhodné i do místností, kde je ticho neocenitelným fenoménem (např. ložnice). Technické složení trubek a konstrukce těles zajišťuje rovnoměrné přenášení tepla ze samotného epicentra na vzdálenost až několika metrů. Krom spirálovitých vláken tomu napomáhají odrazová zrcadla z leštěných kovů na zadní straně infrazářiče. Tím, že hřejivé paprsky neohřívají vzduch, jsou navíc zdraví prospěšné, jelikož (na rozdíl od jiných topidel) nesnižují v daném prostoru obsah kyslíku či vlhkosti. V neposlední řadě jste při prohřívání infrazářičem vystaveni stejně prospěšnému působení jako při opalování na Slunci, a to bez škodlivého UV záření.
Specifický způsob vynechávání vzduchu během vyhřívání snižuje celkovou spotřebovanou energii, čímž klesá i míra negativního dopadu na životní prostředí. Když k tomu připočtete i nulový vznik nečistot a vedlejších produktů či spalování uhlovodíků a paliv, máme co dočinění s ekologicky téměř bezproblémovým zařízením. Infrazářiče si nic neberou ze vzduchu a nic do něj nekontrolovaně nechrlí.
Ať už jste nebo nejste rození mechanikové, při používání infrazářiče své technické dovednosti ani nebudete mít šanci prověřit. Proč? Protože není co udržovat. Po technické stránce není součástí konstrukce žádný motor, který by se mohl zadrhnout, pohyblivá část potřebující pravidelné mazání ani vzduchové filtry k výměně. Jediné co stačí, je občas očistit reflektor.
Na závěr všech kladů se tedy pojďme podívat na to, jak si infrazářiče vedou co do úspory financí. To co šetří energii a životní prostředí, šetří také naše kapsy. Okamžitá účinnost přesně v místě potřeby vyhřívání této efektivitě dále přidává. Některé modely mají příkon jen 300 W a přitom bezmála 100 % vytvořeného tepla je zdárně přeneseno do prostoru. Tyto důvody – jeden vedle druhého – přináší jednoznačný verdikt: infrazářiče jsou z ekonomického hlediska jasným spojencem v boji proti energetické krizi. Počáteční vklad závisí na konkrétním modelu, nicméně v našem katalogu najdete vynikající výběr v rozpětí od 2000 do 20000 Kč. Tímto je sice ústřední otázka zdárně zodpovězena, nicméně zbývá nám ještě nahlédnout na to, jaké jsou nedostatky těchto zázračných topidel.
Takhle to ve světe chodí: světlo neexistuje bez tmy, dobro bez zla a infrazářiče bez několika nevýhod. V našem konkrétním případě se ale bavíme o vlastnostech, které jsou v porovnání s nekompromisně bohatými výhodami téměř malicherné – záleží samozřejmě na záměru pořizovatele nebo velikosti prostoru. Co tím tedy máme na mysli?
I když se říká, že poctivého nic nepálí, jistě bychom i pro toho největšího poctivce udělali výjimku při teplotách na 300 °C. Výhřevné trubice , které jsou jádrem infrazářičů, se rozpalují v závislosti na typu konstrukce a vlákna až na 2700 °C. Bezprostřední fyzické setkání s takovýmto předmětem by mělo nepříjemné následky, a proto je potřeba být v okolí infrazářičů opatrný, zejména pokud máme v domácnosti neposedná dítka či neklidné mazlíčky. V dnešní době se nicméně setkáme i se speciálními chladnými skříněmi, ventilátory či automatickými vypínači při nadměrném ohřevu. Důležité je si také uvědomit, že trubice je vždy v jádru tělesa a k potenciálnímu doteku nevede snadná cesta.
Daná směrovost záření je stejně tak výhoda i nevýhoda. V místech, kde se individua pohybují, nemusí být efektivita výhřevu na první dojem patrná a zároveň v případě, že se před infrazářičem vyskytuje skupina osob, nebude pociťované teplo pro všechny stejné (v závislosti na vzdálenosti od zdroje). Ač existují i výkonné infrazářiče schopné vytopit celé místnosti, vždy bez výjimky působí nejvíce na objekty v bezprostředním okolí.
Cvak a topíte. Cvak a netopíte. Spuštění výhřevu v rámci několika vteřin (až minut) ocení každý z nás, nicméně pro podobnou rychlost nemusíme jásat při vypnutí přístroje. Je to ale daný fakt, že infrazářiče přestanou emitovat teplo v momentě, kdy zastavíme přívod proudu (s výjimkou keramických a kovových typů, které ještě 5 až 7 minut hřejí). Zdá se ale, že je tento fakt daní za všechny výhody.
Pokud jste se dočetli až sem, tak jste načerpali potřebné informace k tomu, abyste mohli lépe vyhodnotit, zda je infrazářič tou optimální volbou pro vás a pro současnou situaci. Nedokáží sice působit jako konstantní tepelný zdroj, avšak jako efektivní a rychlé topidlo pro specifickou oblast, například váš pokoj za mrazivého lednového večera, dokáže mimořádně skvěle posloužit. Příjemné teplo nevysušující vzduch, ekologičnost a zejména skvělá cenová dostupnost činí z infrazářičů topidla, která by neměla unikat pozornosti veřejnosti. Vám už zajisté neuteče, tak neváhejte a vyberte si v našem katalogu adekvátní model pro vaši domácnost, zahradní altán, pergolu, garáž či pracovní halu. Kdo dřív přijde, ten dřív topí. Kdo dřív topí infrazářičem, ten dřív šetří.
Hľadáte príslušenstvo k tovaru vo vašom košíku?
Je vám k dispozícii v tejto ponuke.
Diskusia
Co takhle infrazářičem vyhřívat skleník?
Dobrý den,
výtečná otázka. Infrazářičů se využívá i k vytápění skleníků, jelikož oproti jiným druhům neohřívají vzduchu, ale objekty, čímž nevznikají jiné teplotní podmínky v různých výškách (což by mohlo rostlinám uškodit). K tomuto účelu jsou i ekonomičtější. Doporučujeme volit infrazářiče s menší intenzitou.