Kompletní průvodce zazimováním zahrady

Jak vítězně uzavřít vegetační sezónu a připravit zahradní království na zimní měsíce? Snadno! Zazimovat trávník, záhony, skalku, skleník, keře, stromy, živé ploty i jezírko. A jak na to? Stačí si přečíst našeho průvodce a už v tom rozhodně nebudete plavat.

Tak jako každý podzim přichází doba, kdy se musíme zahradě odvděčit za její roční služby. Aby byla schopná zazářit také příští rok, musíme se postarat o to, že je každá její část připravena přežít mrazivé zimní teploty. Strachu však netřeba! Podzimní úklid a zazimování zahrady nemusí být nikterak náročnou činností, pochopitelně však záleží na tom, jestli jde o skromný dvorek nebo plochu několika fotbalových hřišť. Ať už tak či onak, díky našemu článku budete vědět přesně, co a kam s čím i onačím. Pohodlně se usaďte a nechte se obohatit známými i méně známými podzimními praktikami, případně se proklikněte přímo na téma, které vás zajímá nejvíce.

Úklid 🧹 | Trávník 🌱 | Záhony 🥀 | Skleník 🪟 | Skalka 🪨 | Dřeviny 🌲 | Jezírko 💦

Uvolněte cestu, prosím

Nejlepší je začít pěkně popořádku, a to odklizením a uskladněním veškerého sezónního vybavení. Samozřejmě si můžete pořadí úkonů určit zcela libovolně, každopádně uvolnění prostoru tak, abyste nemuseli obcházet či obhrabávat kolem dokola zahradního příslušenství, nábytku, houpačky, pískoviště, trampolíny a podobných objektů, které na podzim jen zřídkakdy využijete, se nabízí úplně samo. K uskladnění se skvěle hodí suchá a neprašná místa jako jsou kůlny, zahradní domečky a úložné boxy, ale při nejhorším stačí tyto věci přikrýt venku nepromokavou plachtou a ideálně je i podložit. Pokud je před koncem října, počkejte ještě s ukládáním sekačky k zimnímu spánku. Ta vám totiž pomůže správně připravit na zimu i základ každé zahrady – trávník.

Uspáváme trávník

Abychom zajistili, že náš zelený zahradní koberec bude zdravý a svěží i časně zjara, musíme vědět, kdy a jak mu naposledy zastřihnout hřívu, co by mu přežití mrazivého počasí mohlo ulehčit a co by mu jistojistě uškodilo. Ať se nám to líbí nebo ne, během podzimu se nevyhneme všudypřítomně opadávajícím listům, se kterými se budeme nutně muset vypořádat. Do posledního opadaného kusu shrabáváme z trávníku listí, zbytky ovoce, větvičky i kůru. Kdybyste v trávě tyto ikony podzimu přes zimu ponechali, začaly by se rozkládat a hnít, čímž by vzniklo prostředí, které by katalyzovalo vznik a rozšíření plísní. Současně by souvislá tlející hmota vytvořila vzduchově neprůstupnou vrstvu, kvůli které by se váš trávník v podstatě udusil. Tuto apokalyptickou vizi zakončíme představou zežloutlé vegetace bez známek života – ta by na vás totiž na jaře čekala.

Důležitost poctivého odklízení pozůstatků stromů už chápeme, ale co s tím vším odpadem? V první řadě se není potřeba o této biologické hmotě bavit jako o odpadu, protože přesně to, co by trávníku uškodilo, může po řádném zpracování v kompostéru prospět příští rok Vašim záhonům. Listí samotné je navíc nejlepší izolací, kterou byste mohli poskytnout těmto záhonům už letošní zimu. Z větších větví lze zase udělat štěpku pomocí drtiče větví a tuto drť použít jako mulč. Aby toho nebylo málo, tak celý pracný proces hrabání můžeme chytře obejít použitím sekačky, která mezi trávou a listím nedělá rozdíl a z obojího připraví poctivý základ kompostu. Listí se zbavujeme přibližně do konce listopadu, ale poslední posekání trávníku provedeme už o měsíc dřív, v posledních říjnových dnech, kdy denní teploty ještě neklesají pod 7 °C. Doporučený sestřih na zimu je minimálně 4 až 6 cm vysoký, to proto aby měly drny dostatečnou ochranu před mrazíky.

Listí musíme hrabat, aby nám trávník neplesnivěl a nežloutl, můžeme jej ale zužitkovat do kompostéru či jako izolaci záhonů.

Pár týdnu před posledním sekáním, zhruba kolem poloviny října, se můžete ještě naposledy zbavit agresivního plevele. Abyste však před zimou nepoškodili obaly kořenů vaší trávy, je vhodnější užít selektivního herbicidu, nežli se do protrhávání pustit ručně. Pokud jste odpůrce chemikálií nebo si chcete zkusit něco nového, tak využijte speciálních nástrojů, které seženete pod názvem vyrývač plevele. Ve stejnou dobu jsou ideální podmínky pro vertikutaci, kterou zbavíte trávník plsti ze zbytků odumřelých a posečených rostlin, plevele a mechu. Tato plsť zabraňuje pronikání živin, vody a světla ke kořenovým částem trávy. K vertikutaci lze použít tradiční ruční vertikutační hrábě, případně elektrické a benzínové vertikutátory a provzdušňovače. Ideální prostředek vybírejte podle velikosti zahrady a chuti k práci.

Jakmile jste shrabali a ideálně i zvertikutovali (opět koncem října), máte jedinečnou příležitost dopřát trávníku poslední letošní doping ve formě hnojiva. Na rozdíl od směsí pro růst, které používáme v průběhu roku, je nutné tentokrát sáhnout po hnojivech podzimních (např. LK-MU 250; EUROGREEN High – KP56, Pure Autumn). Ty mají vyšší obsah draslíku, který vyživuje podzemní části a zvýší jejich odolnost proti chorobám. Trávník s rozprostřeným hnojivem vydatně zkropíme, čímž vyrovnáme nerovnoměrné rozmístění a zároveň látky dostaneme až ke kořenům.

Krásný, hustý a bohatý trávník si holt žádá bohatou péči, ale u sekání, plení, hrabání, vertikutace a hnojení to nemusí končit. Pro fajnšmekry můžeme doporučit ještě aerifikaci, tedy provzdušnění zeminy trávníku vyhloubením 8- až 10centimetrových děr speciálními přístroji s dutými hroty či alternativně klasickými vidlemi. Tyto díry o průměru 1 až 2 centimetrů ponecháme otevřené nebo je zasypeme křemičitým pískem. A kdo by chtěl jít v této péči ještě dál, může půdu prořezat a zválcovat, čímž solidně utuží celý podklad.

Použitím vertikutátoru či vertikutačních hrábí zbavíte trávník dusivé plsti. Aerifikačními vidlemi zase provzdušníte zemní trsy.

Mohlo by se stát, že vás napadne na podzim rozeset na holá a suchá místa novou trávu – to však není ve většině případů chytrý nápad, jelikož semena by sice vzešla, ale nepřezimovala by. Proto si raději ušetřete čas i peníze a ponechte výsev na jaro. Stojíte-li si ale pevně za svým rozhodnutím začít obnovovat trávník ještě letos, pak dlouho nevyčkávejte a v zahradnictví sáhněte po rychle klíčivých semenech či travních směsích k záplatování. Závěrem celého podzimního procesí s Vaším trávníkem nezapomeňte na pečlivém uskladnění zavlažovacího systému, který je potřeba rozebrat a zbavit zbytků vody, a to buď gravitací, čili samospádem, nebo pomocí kompresoru. Hadice pak můžete smotat a postřikovače usušte a ošetřete minerálním tukem nebo olejem.

Záhony v bezpečí

Trávníku jsme v tomto článku dali přednost, protože jeho zazimování (minimálně hrabání listí) je časově náročnější činností s trváním v průběhu téměř celého podzimu. Oproti tomu záhony, a to ať okrasné či plodící, můžeme mít během 1 až 2 dnů neprůstřelně připraveny na jakékoliv zimní nástrahy. Časně po konci léta nastává doba rozesadit rostlinky, které lze množit dělením trsů. Mezi zástupce této skupiny řadíme astry, hluchavky, rudbekie, zběhovec nebo čistec a souběžně s nimi máme příležitost vysadit také trvalky. Osazený záhon zalijeme a zahrneme suchým listím, které – jak jsme si již zmínili – vytváří „hřejivou deku“ schopnou dokonale zaizolovat půdu. Opatrní musíme být především na dvě věci: vyvarujte se listí z ořešáku, v jehož složení jsou i látky, které rostlinám neprospívají, a nepřežeňte to s tloušťkou vrstvy, aby vám rostlinky nezačaly předčasně klíčit.

Co nejdříve se zbavte odkvetlých trsů trvalek, aby příští rok znovu vykvetly, narozdíl od ostatků okrasných trav, které se zpravidla nestříhají. Okrasné záhony naposledy vyplejte a půdu prokypřete. Muškáty odstřižené pár cm nad hlízou uskladníme ve sklepě, kde je stačí velice zřídka zalít (2x – 3x za zimu), jiřiny vykopneme až po prvním zamrznutí, očistíme je od hlíny a přeneseme na suché tmavé místo. Plodinové záhony taktéž zbavíme nežádoucích pleveloidních výtržníků a ideálně přeryjeme po zesečení zeleného hnojení či rozmístění chlévské mrvy, případně kompostu. Tyto kroky zaručí zemině sladký zimní spánek, nicméně pochopitelně vynechte záhony, v nichž plánujete pěstovat i za sněhové pokrývky. Co že je to za nesmysl? Žádný nesmysl, vytrvalé zeleniny jako křen, topinambur, chřest či cibuloviny, zimní odrůdy česneku, růžičková kapusta nebo kadeřávek a další zvládnou ve vybraných případech dělat radost svým růstem i v zimě.

Záhony je vhodné na zimu "zaizolovat" suchým listím, slámou, chvojím či mulčem. Můžeme však i dále pěstovat.

Pojďme se ještě zaměřit na rostliny, kterým s příchodem podzimu ani zimy nekončí služba. Pro teplomilné, čili zimomřivé, rostliny pěstované v samostatných či do-záhonu-usazených květináčích musíme najít novou lokaci v interiéru. K tomuto účelu lze využít světlé sklepy, zimní zahrady, garáže, chodby nebo právě uvolněné skleníky (ideálně zasklené polykarbonátem o tloušťce větší jak 0,6 cm)– vždy je potřeba vybírat s ohledem na teplotu, kterou jsou rostlinky schopny ustát, některé se však udrží i v podmínkách nad 5 až 10 °C. Mezi tyto „stěhovavé“ druhy řadíme téměř všechny bylinky (bazalku, rozmarýn, levanduli, citronovou trávu nebo vavřín). Do další skupiny zase můžeme zařadit jahodníky, juky, pivoňky či okrasné keře a růže, které ponecháváme venku, ale pečlivě je zakryjeme chvojím, listím, mulčem, slámou nebo drtí ze zahradního drtiče. V případě růží můžeme použít i geotextilii (popínavé), nebo jutovinu vyplněnou suchým listím (obalit stromečkové růže), kterou pevně svážeme. K růžím je zároveň vhodné přihrnout prosetý kompost či kvalitní zahradnický substrát. Než se přesuneme na další položku našeho seznamu, připomeneme si, jak náramně vhodnou dobou je podzim pro obnovení vrstvy kůrového mulče, a to minimálně do 5cm výšky.

Vypulírovat skleníkovou svatyni

Ti šťastní z vás, kteří si maximalizují svou každoroční pěstitelskou úrodu zahradním skleníkem, mají před sebou ještě několik činností, kterými předpřipraví tento vegetační prostor na další sezónu. Jakmile rostliny doplodí, je načase jejich ostatky poslat na permanentní dovolenou do kompostéru. Půdu rozhodně budeme muset důkladně porýt, nicméně je vhodné se nejprve pozastavit nad tím, zda a případně do jaké míry jsme měli letos problémy se škůdci. Pokud jste se celou sezónu trápili na bojišti se zástupy nežádoucích živlů, tak můžete právě nyní zasadit vítěznou ránu vyměněním zeminy. Ostatně tu je nejlepší vyměnit každé 2 až 3 roky. Pokud jste ale se škůdci problém měli a hlínu měnit nechcete, tak zvolte dezinfekční strategii, a to pomocí roztoku manganistanu draselného (hypermangan), kterým prolijete záhony, nebo pěkně z gruntu dusíkatým vápnem. Dezinfekci skleníku včetně vykouření sirnými svícemi doporučujeme provádět každý podzim, případně alespoň měsíc před začátkem další jarní sezóny. Po vyměnění zeminy, dezinfekci půdy či rozmístění alespoň 3 roky starého kompostu důsledně přeryjeme půdu. Tím se zemina v záhonech provzdušní a nahoru se dostanou spodní odpočaté části.

Doporučujeme, abyste k zarývání do půdy používali pouze kompost starší 3 a více let. V mladším ještě nemuselo dojít k rozložení semen plevelů a vy byste si je tímto zanesli do záhonů a ztížili si práci.

Dusíkátým vápnem zbavíme půdu nežádoucích živlů. Konstrukci z interiérové strany zase vydezinfikujeme sirnou svící.

Jakmile si péči o zeminu odškrtnete ze seznamu, je na pořadí dne rám a zasklení skleníku. Nejprve prohlédneme tabule zasklení a rám a opravíme případné škody. Demontujeme automatické otvírače, které přes zimu uchováme doma, namažeme pohyblivé části jako jsou panty oken a dveří a kartáčem omyjeme vnitřní strany oken. Během čištění se krom velkých ploch soustředíme i na místa kontaktu rámu se sklem či polykarbonátem. Až máme hotovo, vydezinfikujeme rám buď roztokem hypermanganu nebo odpálením dýmové show sirné svíce. Omytí vnější části zasklení klidně odložíme na jaro, protože začínající topná sezóna by zajistila, že bychom tuto činnost stejně museli zopakovat. Tímto je tedy skleník zazimovaný a ideálně ho necháváme zavřený až do jara. Výjimkou je, pokud skleník zateplíme, vytápíme a plánujeme ho používat kontinuálně, případně pokud napadá dostatečná sněhová pokrývka. V tomto druhém případě je vhodné naházet do skleníku dostatečnou vrstvu sněhu, který se zasákne do půdy a zajistí její dostatečnou vlhkost, kterou na jaře rozhodně oceníme.

Drsní obyvatelé skalky?

Selským rozumem bychom se mohli domnívat, že skalničky – jako původně horští obyvatelé– nebudou k přípravě na zimu potřebovat naši pomoc. Opak je ale pravdou, protože pro tyto rostliny je sice nejpřirozenější ochranou sněhová pokrývka a vynikají odolností proti chladu, nicméně všudypřítomné vlhko a kruté holomrazy jsou pro ně doslova smrtící. Abychom jim zdárně pomohli přezimovat, musíme ze skalky pravidelně odstraňovat napadané listí, větvičky, plody stromů i plevel. Stálozelené druhy potřebují i během zimních měsíců světlo a navíc by – stejně jako v případě trávníku – tlející organická hmota způsobila jejich hnilobu v důsledku vzniku a rozšíření plísní a mikroorganismů. Před zimou je vhodné dosypat kamennou sutinu, díky které budou kořenové systémy skalniček lépe chráněny, a následně je všechny přikrýt jehličnatými větvičkami (čerstvou smrkovou chvojí), přičemž zvlášť pečlivě pokryjeme místa s citlivějšími skalničkami. Zvláštní případ tvoří výjimečně krásně kvetoucí rostlinky jako jsou skalkové bramboříky, levízie, dvojostice, zvonečníky či nopály. Této skupince škodí nadměrná vlhkost o to víc, a proto je vhodné zhotovit jim malé stříšky ze skla, pevné fólie či kousků polykarbonátových desek. Tabulky podložíte kameny nebo dřevěnými kolíčky, tak aby pod nimi měla rostlina vzduch, a špatně neuděláte ani když obložíte jejich kořenové krčky drobnými oblázky. Za provedenou práci a starostlivost se vám odvděčí již časně po vypuknutí příštího jara.

Skalničky sice vynikají odolností proti chladu, ale vůči holomrazům a vlhkosti je musíme chránit. Například chvojím či slámou.

Dřeviny a živý plot

I přesto že některé stromy vypadají ve své houževnatosti a majestátné velikosti neohroženě, můžeme i jim průchod zimními měsíci zjednodušit. Za slunečných dnů je dobré nezapomenout stále zalévat, a to zejména jehličnany, vždyzelené keře a rostliny ve vegetačních nádobách. Květináče, v nichž pěstujeme stromy, obalíme polypropylenovými pytli napěchovanými slámou. Rozmístíme je kolem dokola nádoby a pevně obvážeme a utáhneme. Hlínu kolem kmenů přikryjeme slámou, chvojím či mulčem (vrstvu 7 až 10 cm) tehdy, jakmile klesnou denní teploty pod -5 °C. U živých plotů provedeme koncem října poslední úpravy a jeho kořeny pokryjeme jako jsme uvedli před chvílí, případně použijeme i suchého listí. Choulostivým druhům obalíme kmeny rákosovými rohožemi, jutovinou či netkanou textilií. Obecně se ujistíme, že by byl každý strom schopný unést a vydržet i bohatou sněhovou nálož. Těm solitérním zkontrolujeme opory a přivázání proti silnému větru a sloupovité jehličnany svážeme.

Před zimou stříháme jen některé dřeviny. K zazimování můžeme použít pytle se slámou či jutovinu.

Ač většině dřevin prospěje zastřižení až na jaře, jsou tu i takové, jimž prospívá sestřih po odkvětu a jiným zase po plodu. Starší stromy plodící peckoviny a některé okrasné keře si ale vyžadují kosmetickou úpravu právě na podzim, v rámci které odstraníme suché, nemocné či odumřelé větve a zároveň utvoříme dostatek prostoru k prostupu světla. Mladým rostlinám pouze částečně zkrátíme větve, u keřů a křovin můžeme ponechat dokonce jen čtvrtinu původní velikosti. Ze živých plotů zkracujeme pouze ty listnaté, z nichž zároveň pravidelně odebíráme napadané listí, aby netrpěly nedostatkem vzduchu. Podzimní řez si vyžaduje naši plnou soustředěnost a citlivost. Urvat se ze řetězů a nešetrně dřevinu obnažit by mohlo způsobit, že přicházející zima by byla její poslední vzpomínkou.

Mezi ovocné stromy, kterým podzimní řez prospěje, řadíme primárně peckoviny (třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň). Naopak jádroviny, jako jsou jabloně a hrušně, zastřihneme až na jaře.

Vypouštět, či nevypouštět? To je, oč tu běž…

Každý kdo vybudoval či vlastní zahradní jezírko si zaslouží potlesk. Za prvé kvůli pozitivnímu vlivu na lokální ekologii a za druhé kvůli pozitivnímu vlivu na lokální ekologii. Aby byla tato motýly a dalším hmyzem oblíbená oáza řádně připravena na zimu, musíme začít s dostatečným předstihem. Průběžně můžeme ostříhat vegetaci, odstranit co největší množství nečistoty, organické hmoty i detritu a koncem podzimu rozdělíme přestárlé trsy pobřežních rostlin. Před hromaděním opadajícího listí vám může pomoci i síť natažená nad vodní plochou. Zazimování završíme odpojením filtrace (pokud není stavěná na zimní provoz), přičemž vše by mělo být připraveno v momentě, kdy se teplota u hladiny přiblíží 6 °C. Pokud v jezírku chováte ryby, tak s krmením přestáváme už při teplotách pod 10 °C a pro jejich blahobyt si dáváme opravdu záležet při odstraňování organické hmoty a detritu, jejichž rozkladem by se v průběhu zimy fatálně zvýšila koncentrace amoniaku a hodnota pH. Ryby dokáží bez újmy přežít zimu v jezírkách hlubších jak 1 metr a o něco méně náročné jsou lekníny, kterým stačí 80cm hloubka. Pokud těchto hodnot jezírko nedosahuje, musíme zmíněné organismy přes zimu ubytovat v jiném sídle, ideálně světlé a chladné místnosti, kam bude lepší umístit i exotičtější rostliny, jako jsou například vodní hyacinty.

Jezírko zbavujeme nepořádku, protržení fólie zabraníme rozmístěním pet-lahví a pro ryby udržujeme přes zimu otvor.

Pokud chováte ryby, nezapomeňte zajistit v průběhu celé zimy nezamrznutý otvor v ledu. Toho dosáhnete umístěním topítka či vzduchování proti zamrznutí hladiny.

Folii, která vytváří dno jezírka, můžeme před rozpínavostí ledu ochránit obdobně, jako se tomu dělá u bazénů – jednoduše pomocí PET lahví. Ty z části naplníme vodou nebo pískem, aby byly zhruba z poloviny objemu pod hladinou, a navážeme je na provázek v rozestupu 1 až 1,5 metru. Provaz poté ukotvíme na protilehlých stranách vodní plochy a máme vystaráno.

I když to není žádná věda, podzimní práce v zahradě můžeme snadno podcenit. V tomto článku jsme proto věnovali pozornost všem hlavním sekcím tohoto soukromého kousku přírody se záměrem pochopit přirozené procesy, které dané části čekají v průběhu zimních měsíců, a dozvědět se, jak se na ně připravit a tím nad nimi vyzrát. Když nepočítáme průběžné činnosti typu odstraňování opadaného listí, dokážeme zahradu připravit na zimu za jeden jediný víkend. K úspěchu ale člověk potřebuje vědomosti a vhodné vybavení. Informace v tomto článku poslouží jako skvělý začátek a v kategorii zahrady zase naleznete potřebné pomůcky, které práci nejen usnadní, ale pro mnohé činnosti jsou i nezbytností. Hlavně nepanikařte, pusťte se s chutí do práce a vězte, že Buildex.cz vám kryje záda.