Jaký je rozdíl mezi polykarbonátem a Plexisklem?

Toto je jedna z častých otázek našich zákazníků, pojďme si tedy jednou pro vždy stručně vysvětlit oba pojmy a jejich možnosti praktického využití. 

Začněme od začátku, polykarbonát je materiál, který může mít různou podobu zpracování v našem oboru jsou to známé dutinkové nebo profilované desky, které primárně slouží pro zastřešení pergol. Polykarbonát lze však koupit i v čisté podobě, zde pak hovoříme o takzvaném plném polykarbonátu, kdy lze objednat tabule o tloušťce jen několika málo milimetrů až po silné centimetrové desky. Toto provedení pak často porovnáváme se známým Plexisklem, je to takto správně? 

V zásadě ano a jde o konkurenční materiály, jejichž rozdíly si vysvětlíme níže. Kámen úrazu je v označení, kdy Plexisklo je obchodní značka, pod kterou je prodáván plast známý pod zkratkou PMMA (Polymethylmethakrylát) nebo také jako akrylové sklo. Náš nadpis článku by tedy technicky přesně měl znít, jaký je rozdíl mezi polykarbonátem a polymethylmethakrylátem. Zákazníci pak často pletou oba pojmy a v podstatě veškeré průhledné desky nazývají Plexisklem, což následně přináší potíže při finálním materiálu. 

Nyní již máme jasno v nelogickém značení obou plastů a můžeme si tak konečně jednoduše vysvětlit jaký je mezi nimi praktický rozdíl.  

Polykarbonát je velice houževnatý plast, který odolá hrubému mechanickému zacházení, je velice pružný a při silném mechanickém nárazu může dojít maximálně k roztrhnutí nebo poškrábání. Uplatnění nalezne například ve výrobě jako bezpečnostní štít strojů, ochranné zastrašení kabin vysokozdvižných vozíků, ale také například v architektuře nebo pohostinství u realizací, kde je riziko zranění o běžné sklo.  

Jde pak o dokonalý plast? Rozhodně ne. Úskalí je v jeho UV (ne)stabilitě, kdy v základu polykarbonát není stabilní proti působení slunečního záření a je třeba jej již ve výrobě opatřit ochrannou vrstvou. Tento lehký film zajistí, že materiál můžeme dlouhodobě používat i venku, bavíme se o řádu minimálně 10let. Tato životnost je dána mírou mechanického opotřebení, nebo lépe odřením zmíněné vrstvy, kdy po její degradaci materiál velice rychle křehne. Druhá nevýhoda je dána opět UV filmem, který časem zachází a polykarbonátová deska se stává matnou až neprůhlednou, tento efekt nelze nijak odstranit, jelikož leštěním by došlo k dalšímu odírání důležité ochranné složky. 

A jak je na tom naše akrylové sklo chcete-li Plexisklo? Přesně naopak, deska je tvrdá a pevná, ale v zásadě křehká, kdy po velice silném nárazu může dojít až k tříštění jako známe u běžného skla. PMMA je stabilní již jako hmota, tedy nepotřebuje žádnou ochranou vrstvu a po poškrábání jej můžeme opět vyleštit. Stejně tak nedochází ke zmatnění povrchu a jedinou ovšem zásadní nevýhodou je jeho rozbitelnost. Pozor, nesrovnávejme s obyčejným sklem, stále se bavíme o plastu, jehož odolnost je na zcela jiné úrovni a k poškození dochází až při opravdu silném ataku. Plexisklo tak nalezne uplatnění pro výrobu obchodních tabulí a potravinářských vitrín, detailů interiéru i exteriéru, nebo pro zasklení luxusních pergol.

Jak sami vidíte, není každý průhledný plast stejný a vždy je tak třeba vybírat podle účelu použití, například závodník si osadí boční okna svého vrchařského speciálu houževnatým polykarbonátem a majitel baru si vyrobí nasvícenou polici z dokonale čirého Plexiskla.